„Tak, jak jste ještě slyšeli, že se říká lesbám?“
„No, třeba traktoristka…“
„Cože?“
„Traktoristka!“
„Aha. Já jsem vám rozuměl klitoristka…“
Pokud by někdo nezasvěcený v tento okamžik přišel do kavárny ve Francouzském institutu, asi by bral rychle nohy na ramena. Ve čtvrtek 5.11. se zde od čtyř hodin totiž konala v rámci Mezipater diskuse na téma sociolektu homosexuálů.
Nicméně nutno na začátek dodat, že se nejednalo pouze o kolektivní výměnu přisprostlých přízvisek na adresu gay-lesnické komunity, ale rovněž se zde vedla i fundovaná diskuse o lingvistické a genderové problematice. Mladý doktorand Zdeněk Sloboda nejprve vyložil základy genderové teorie, a poté se vrhnul do přednášky.
Padaly otázky typu: Proč homosexuálové používají pejorativní označení i uvnitř vlastní skupiny, jaké jsou důvody feminizace jazyka, zda je lepší označení lesba anebo lesbička apod.
Začátek diskuse ale plynul pouze jedním směrem, a to od moderátora k publiku. Jakoby se všichni ostatní tak trochu báli participovat. K průlomu došlo až tehdy, když přišli na řadu silně expresivní nadávky. Náhle kavárnu zaplavila kanonáda všemožných označení, ať už rybina, nymfa, kaviár, pedál, lízačka a jiné. K významu dodám jediné. No comment.
Ač to místy bylo až trochu za hranicí vkusu, Zdeněk Sloboda si zachoval po celou dobu tvář solidního, maximálně lehce žoviálního, moderátora, který dával plný průchod všem názorům. Po smršti vulgarismů se pak naopak debata přehoupla do intelektuální roviny. Řešila se např. problematika slova gay, u kterého došlo v průběhu doby k posunutí významu. V muzikálu West Side story se toto slovo v jedné písni používá jako výraz pro „živelný“. V průběhu doby se proto text této písně musel drobně upravit.
Největší zájem ale nakonec rozproudila debata o lingvistickém „sebeponižování“ v rámci homosexuální komunity. Proč homosexuálové o sobě mluví jako o buznách, děvčatech, manželkách? V tento okamžik se kavárna rozpůlila na dva tábory. „Rada starších“ neměla příliš pro tento trend pochopení, zatímco ti mladší se oháněli různými argumenty. Buď, že se jedná o obranu, tím, když diskriminovaní použiji zbraň toho, kdo je utlačuje, nebo se používáním určitých označení snaží vyčlenit a ukotvit svoji identitu apod.
Publikum si také vyžádalo širší rozmluvu na téma queeru. Zdeněk Sloboda se dostal až k úvaze o poslání queeru, tedy snaze vytvořit prostor jakési genderové neutrality, kde i z hlediska lingvistického nebudou existovat rody, ale vše bude fungovat na univerzální bázi. Podle Slobody bychom snad mohli takový antidiskriminační prostor vytvořit v horizontu sta let.
Ondřej Moravec